Clik here to view.
Jaký bude dopad nových přírůstků do katalogu trestů pro fyzické osoby, kterými jsou zákaz plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a čerpání dotací? Budou se týkat i subdodavatelů a pověřenců, kteří se účastní zadávacího řízení za odsouzeného podnikatele? Smluv uzavíraných při změně závazku? Tresty nemají podle ministerstva spravedlnosti směřovat na zakázky před jejich uložením. Znemožnění plnění smlouvy by totiž ohrozilo veřejné zadavatele.
O zavedení nových trestných činů zákaz plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a zákaz pobírání dotací, subvencí a veřejné podpory novelou trestního zákoníku Česká justice už dříve informovala.
Může odsouzený dokončit zakázku?
K podrobnějšímu výkladu nových trestních činů určených nikoli pouze firmám, nýbrž také fyzickým osobám, vyzvaly v připomínkovém řízení ministerstvo Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Obě instituce z aplikační praxe upozornily na obcházení zákazu ustavováním zástupců odsouzených nebo pozicí subdodavatele veřejné zakázky. Padla rovněž otázka, zda odsouzený pachatel může dokončit přidělenou zakázku.
Oproti úpravě obsažené v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob bude možné uvedený trest uložit v poloviční výši, maximálně v délce 10 let, trestním příkazem pak v délce 5 let.
Vícepráce, reorganizace, subdodávky, bezzubost
Jak upozornilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), už současná úprava zákazu plnění veřejných zakázek vztahující se jen na firmy (TOPO), přináší výkladové potíže. Souvisí s uzavíráním smluv, dokončením sjednaných zakázek před uložením trestu a podstatných i nepodstatných změn smluv. „Jedná se zejména o více či méně rozsáhlé vícepráce, změnu názvu dodavatele, účelovou reorganizaci podniku a s tím související přenositelnost referencí na novou právnickou osobu,“ uvádí NSZ další příklady a považuje přesun předmětného zákazu a trestného činu z TOPO do trestního zákoníku za přínosný.
Podle NSZ se v praxi objevuje různý výklad pojmu uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek, pokud jde o pozici subdodavatele. „Připuštění výkladu, že osoba, jíž byl tento trest uložen, se může na veřejných zakázkách podílet v postavení subdodavatele jiné osoby, by činilo trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži bezzubým,“ uvádí NSZ s tím, že odsouzená osoba bude v činnosti bez omezení pokračovat jako poddodavatel hlavního dodavatele, který bude v zadávacím řízení vystupovat jen formálně.
Úplné výsledky připomínkového řízení jsou zde.
Co když pachatel jen zastupuje firmu, kterou ovládá?
NSZ vidí výkladový problém i u fyzických osob, u nichž dosud zákon s předmětnými zákazy nepočítal. Není zřejmé, zda bude zahrnovat rovněž případy, v nichž by „fyzická osoba sice vykonávala trestem zakázanou činnost, avšak jménem a na účet jiné osoby na základě zmocnění, nebo v postavení statutárního orgánu takové osoby a formálně se tedy jako subjekt zadávacího řízení či kontraktačního procesu neúčastnila“. Nejvyšší státní zastupitelství proto vyzývá, aby buď zákon nebo důvodová zpráva obsahovala jasnou formulaci.
Tentýž požadavek klade i trestní kolegium Nejvyššího soudu: „Dále navrhujeme lépe formulovat omezení spojená s těmito tresty uloženými fyzické osobě tak, aby pachatel – fyzická osoba, jemuž byl tento trest uložen, nemohl trest obcházet tím, že bude jednat za jím zastupovanou právnickou osobu, kterou by např. ovládal,“ žádá Soud.
Palčivé otázky Nejvyššího soudu zodpovězeny
Podle Nejvyššího soudu nejsou ani v současném zákoně ani v návrhu „řešeny některé praktické a celkem palčivé otázky, např. od kdy a na jaké případy se uvedené tresty vztahují, zejména zda daný pachatel může např. dokončit veřejné zakázky již přidělené a realizované, či dočerpat přislíbené dotace ještě před právní mocí rozsudku v případech věcně nijak nesouvisejících s projednávaným trestným činem, pokud je mu takový druh trestu uložen“.
Na to ministerstvo spravedlnosti odpovědělo v důvodové zprávě takto: „Pokud jde o trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, tento trest má zásadně směřovat do budoucna, tj. má se týkat nových veřejných zakázek a jiných nových veřejných soutěží a nebrání tedy realizaci smlouvy na plnění veřejné zakázky uzavřené před jeho uložením. Pokud by ukládaným trestem mělo být fakticky znemožněno plnění již uzavřených smluv na veřejné zakázky, zasáhl by takový trest velmi citelně do práv celé řady zadavatelů veřejných zakázek, a to zejména veřejných zadavatelů.“
Smlouva na změnu závazku, nová zakázka bez zadání
Podle ministerstva spravedlnosti však nesmí docházet k obcházení účelu trestu. „Není možné, aby se ten, vůči němuž zákaz směřuje, účastnil nového zadávacího řízení, které bude nezbytné uskutečnit v případě potřeby podstatných změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jíž je účastníkem,“ uvádí spravedlnost s tím, že „podstatná změna závazku ze smlouvy představuje novou veřejnou zakázku a může být v souladu se zákonem o veřejných zakázkách provedena jen v novém zadávacím řízení“.
Dále není podle ministerstva možné, aby odsouzený „uzavíral smlouvu na novou zakázku bez zadávacího řízení – tj. odsouzený se nemůže podílet na takových změnách závazku, které by vedly k zadání nové veřejné zakázky, ať již v zadávacím řízení, nebo mimo něj“.
Zákaz subdodávek, zákaz smlouvy i bez účasti
S odkazem k judikatuře NSS pak ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě uvádí, že zadavatel nemůže ze zadávacího řízení vyloučit subdodavatele. Proto se navrhuje, že bude zakázáno i „plnění v režimu subdodávek, resp. poddodávek, pachatelem v době výkonu pravomocně uloženého trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, aby nemohl být v praxi výkon tohoto trestu takto mařen“.
„Ze stejných důvodů se navrhuje upravit, že za uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek odsouzeným a za jeho účast na zadávacím řízení nebo veřejné soutěži se považuje i situace, kdy je odsouzený členem statutárního orgánu nebo skutečným majitelem právnické osoby, která uzavírá smlouvu na plnění veřejné zakázky nebo se účastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů, kdy se odsouzený formálně jako subjekt zadávacího řízení či kontraktačního procesu neúčastní,“ uvádí dále ministerstvo spravedlnosti.
Podle ministerstva spravedlnosti tímto doplněním vymezení trestu tak „dojde k rozšíření i na případy, kdy tuto činnost (pro odsouzeného zakázanou) vykonává jiná osoba, která má určitý kvalifikovaný vztah k odsouzenému, díky němuž by mohlo docházet k obcházení soudem uloženého zákazu“.
The post Zákaz plnění veřejných zakázek se bude týkat i subdodavatelů, navrhuje Blažek appeared first on Česká justice.