Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.
„Předložení vládě předcházelo meziresortní připomínkové řízení a konzultace se zástupci nestátních neziskových organizací i akademické sféry. Ministerstvu spravedlnosti se při vypořádávání připomínek podařilo řadu dotčených subjektů přesvědčit o navrhované podobě návrhu zákona, případně, tam kde to bylo možné, nalézt vhodný kompromis,“ uvedl mluvčí.
Cílem návrhu je zajištění ochrany lidem, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce. Návrh zavádí povinnost určených subjektů vytvořit vnitřní oznamovací systém pro činění oznámení. Součástí předložených předpisů jsou i definice nových přestupků, které mají chránit jak samotné oznamovatele, tak zabránit zneužívání oznámení a šikaně zaměstnavatelů.
„Roli tzv. vnějšího, tedy centrálního oznamovacího orgánu by měl plnit nově zřízený útvar ministerstva spravedlnosti, které má jako gestor problematiky boje proti korupci nejlepší předpoklady pro výkon této agendy,“ napsal Řepka.
Iniciativa Rekonstrukce státu v létě uvedla, že návrh splňuje v mnoha bodech nároky na funkční systém ochrany oznamovatelů – například širokou definicí oznamovatele nebo reflektováním důležitosti interního oznamování. Podle iniciativy však předloha nenaplňuje celý potenciál. Rekonstrukce státu poukázala na to, že ohledně agentury v podobě ministerského odboru chybí jasné záruky nezávislosti, jež požaduje i související evropská směrnice, a že by tzv. whistlebloweři mohli mít obavy oznámení podávat.
Předložený zákon transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici z loňského října. Ministerstvo předpokládá, že po projednání Legislativní radou vlády jej vláda dostane na stůl ještě do konce letošního roku. Zákony by měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.
Český právní řád úpravu tzv. whistleblowingu stále neobsahuje, ač se o její potřebě již řadu let hovoří. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se k ochraně oznamovatelů korupce zavázal v programovém prohlášení. Předchozí ministerský návrh zákona však narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.
Protikorupční organizace ministerstvo už dříve kritizovaly také za pomalost přípravy zákona. Úřad dnes zdůraznil, že ČR předložila vládě aktuální návrh jako první ze členských států Evropské unie, a že je tedy v procesu transpozice směrnice nejdále.
Vlastní návrh zákona připravili Piráti. Chtějí, aby takzvaným whistleblowerům zajistil podporu nezávislý profesionál úřadu veřejného ochránce práv. Návrh zákona od ministerstva spravedlnosti je podle opoziční strany neefektivní.
(čtk)