Ministerstvo spravedlnosti nezamýšlí měnit systém výběru státních zástupců tak, jako to plánuje učinit v případě soudců prostřednictvím centralizace výběru justičních čekatelů. Na rozdíl od soudů totiž státní zastupitelství zachovává pro vznik funkce státního zástupce systém výběru z řad právních čekatelů a do systému „zpravidla nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou“. Naopak, pouze dva soudy z osmi navrhují soudce výhradně z řad justičních čekatelů.
Na dotaz České justice, to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. O záměru změnit systém pro soudy, centralizovat a sjednotit ho pod vedením ministerstva spravedlnosti Česká justice už informovala. Tento plán se státních zástupců netýká.
Podle vyjádření ministerstva je důvodem především odlišná praxe soudů a státního zastupitelství: „Vyhláška č. 303/2002 Sb. upravuje výběr, přijímání, přípravnou službu a odbornou zkoušku justičních čekatelů a právních čekatelů. Změny, které navrhujeme, by se měly dotknout pouze té části, která upravuje výběr, přijímání a přípravu justičních čekatelů. Je pravda, že výběr budoucích soudců a budoucích státních zástupců je sice upraven stejnou vyhláškou, avšak systémy výběru soudců a státních zástupců se v současné době v praxi značně liší,“ uvedl na dotaz České justice Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.
U státního zastupitelství převažuje výběr čekatelů
Podle jeho dalších slov právní úprava zakotvená v předmětné vyhlášce předpokládá, že soudci a státní zástupci budou vybíráni zejména z řad čekatelů, což dodržují jen státní zástupci: „Tento systém byl však plně zachován pouze u státních zástupců. Výběr, přijímání a příprava právních čekatelů a následné jmenování do funkce státního zástupce je v praxi proces, který je jednotný pro všechny kraje, nejsou zde nedůvodné odlišnosti a v praxi se osvědčil. Krajská státní zastupitelství vypisují výběrová řízení na právní čekatele a z nich se poté stávají státní zástupci. Zpravidla do systému nevstupují osoby, které by neprošly přípravnou službou,“ upřesnil Říman.
To více či méně potvrzuje popis stávající praxe u státního zastupitelství. Aktuální praxe je taková, že výběrové řízení vypisuje krajský nebo městský státní zástupce, vždy na konkrétní pozici na okresního nebo krajského státního zastupitelství. V sestavené komisi je zpravidla zástupce vedení krajského respektive městského státního zastupitelství, jeden zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a zástupce ministerstva spravedlnosti. Komise posuzuje písemné podklady, poté kandidát prochází pohovorem a psychotesty, přičemž složení komise i obsah pohovoru s uchazečem se může lišit.
Protože podle zákona o státním zastupitelství jmenuje státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce, komise dává doporučení příslušnému krajskému státnímu zástupci, který dává návrh na jmenování nejvyššímu státnímu zástupci a ten pak navrhuje jmenování ministrovi spravedlnosti.
Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.
Přihlásit se Registrovat se Více informacíIrena Válová
Příspěvek Ministerstvo spravedlnosti neplánuje centralizovat výběr státních zástupců pochází z Česká justice